Galen znamená švédsky bláznivý, v ČR je to vydavatelsvtí, které se pouští do bláznivých projektů. Znovuvydání Třešňákova Zeměměřiče je jedním z takových bláznivýchy projektů, které ani náhodou nedosáhnou úspěchů vexlácko-bolševických diskotékářů, ale patří do historie českého folku...
Podpořte Galén kduž ne koupí CDéčka tak alespoň odkazem na jejich stránky ...

Dnes se dožívají 20 let Třešňákovic trojčata. Malíř, zpěvák i spisovatel ... vše nejlepší ....

Nová deska Vlasty Třešňáka a BAND NĚMÝ SUFLÉR vyšla 2. dubna. Fanouškouvé si ji mohou koupit  v POLÍ PĚT (Dittrichova 13, Praha 2), 6. dubna na koncertě v Balbínce nebo se slevou v redakci vydavatele. Zeměměřič bude co nevidět.

Asi to s tou sklerózou u pracovitého mistra nebude tak zlé :-)

Koukám po FB, že písničkář Nohavica je stále adorován, tak připomínám jeho zásluhy v boji za lepší socialistický svět.

Koho Nohavica udal
1. Nohavica v únoru 1989 svému řídícímu důstojníkovi kpt. Liberdovi udal, že ho během koncertu v Praze kontaktoval hudební publicista Vladimír Hanzel a jeho přítelkyně Jarmila Poláková. "Jmenovaná přítomné informovala o probíhající podpisové akci kulturních pracovníků za propuštění Václava Havla," zapsal do zprávy estébák Liberda po schůzce s Nohavicou, tajným spolupracovníkem s krycím jménem Mirek. Nohavica na stejnou schůzku přinesl i dopis s vyhlášením ankety o knihu roku Rádia Svobodná Evropa, který mu přišel poštou a jenž obsahoval informace o knižních titulech vydávaných československým exilem. V archivu byly objeveny i záznamy tzv. zvláštních finančních prostředků, kam StB zapisovala náklady na pohoštění agentů. Z nich vyplývá, kolik schůzek zpěvák se svým řídícím důstojníkem, který platil útratu, absolvoval. V letech 1987 a 1988 jich bylo minimálně patnáct.

2. O Karlu Krylovi: Druhý den se pramen (Nohavica) sešel s Karlem Krylem. Rozhovor se týkal poměrů v redakci SE. Kryl uvedl, že Rádio SE ovládají lidé z emigrace z let 1948-1968, kteří nemají zájem o nějaké sbližování mezi národy, ale snaží se nadále vyvolávat nepřátelství. Na svou obhajobu uvedl, že již několikrát připravil pořad bez politického podtextu, avšak jeho nadřízeným mu nebyl schválen. Uvedl, že v roce 1975 byl z redakce SE propuštěn a po znovupřijetí v roce 1976 do nedávné doby nebylo pro něj oficiálně místo redaktora, což oficiálně vykonával. V současné době pracuje jako redaktor sportovní a kulturní redakce. Kromě jména Tigrid neuvedl žádná jména svých spolupracovníků a nadřízených. Z obsahu rozhovorů vyplynulo, že s prací v redakci Rádia SE není spokojen. Přesto, že v emigraci žije téměř 20 let (emigroval v září 1969), nepřijal NSR státní občanství a žije tam jako bezdomovec. Jeho finanční poměry nebudou asi moc dobré, nevlastní automobil a má údajně velmi skromně zařízen dvoupokojový byt v Mnichově. V průběhu pramenova setkání s jmenovaným pramen zjistil, že se jedná o bázlivého člověka, který si své komplexy (je malý, drobný) kompenzuje různými výpady, avšak při odporu se hned stáhne.

3. O Pavlu Kohoutovi:
V ranních hodinách odvezl Brabenec pramene k návštěvě Pavla Kohouta. Pavel Kohout byl sám doma. Jeho byt se nachází v těsné blízkosti vídeňského hradu. Jedná se o tříposchoďový byt v činžovním domě. Interiér je velmi přepychově zařízen, vlastní rozsáhlou sbírku obrazů, rovněž od čs. emigrantů. Ze vzájemného rozhovoru nebylo zřejmé, jak rozsáhlé styky Pavel Kohout udržuje na prominenty čs. opozice v zahraničí.

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -


Korespondence redaktora Lidových novin s Nohavicou, únor 2007:

LN: Dobrý večer, našli jsme nové dokumenty, které ukazují, jak jste kromě již známého případu (výlet do Vídně v létě 1989) informoval Státní bezpečnost. Konkrétně jde o dva další případy: prozrazení petice na propuštění Václava Havla z vězení koncem ledna 1989 (po koncertě na podporu Arménie) a odevzdání dopisu s výsledky ankety Kniha roku Svobodné Evropy za rok 1988, který Vám poštou přišel v únoru 1989 a Vy jste ho odnesl řídícímu důstojníkovi. Chcete se k těmto novým skutečnostem vyjádřit, nebo nás odkážete na svá předchozí vyjádření? Kdybyste přece jen chtěl, zde jsou otázky:

- Proč jste dosud mlčel o těchto dalších případech?

- Ve srovnání s Krylem, který žil v emigraci, mohlo prozrazení petice ohrozit a nejspíš skutečně ohrozilo konkrétní osoby v Československu. Jak na to s odstupem pohlížíte?

- Kolikrát jste se v letech 1986 až 1989 s kpt. Liberdou, příp. dalšími osobami sešel a při jakých příležitostech (v bytě, v kavárně, co jste pili, kde)?

- Věděli jste navzájem o tom, že Vás a písničkáře Josefa Streichla řídí stejný důstojník?

- Domlouvali jste se nějak na koordinaci pohovorů?

- Pokud jste o tom věděl, jak jste reagoval na fakt, že si Vás StB kolem roku 1984 nejspíš vyhlídla právě na základě udání od Streichla?

Robert Malecký, LN


Nohavica: Pane Malecký, k věcem, o nichž píšete ve svém mejlu, se nebudu vyjadřovat. Letošní rok, jak už jsem veřejně sdělil, chci věnovat kromě jiného propátrání svého osobního archivu a pokusu popsání svých 80. let. Protože se bohužel nedochoval můj svazek, který na mne vedla StB, jsem odkázán na jiné prameny. Jsem rád, že mi v tom pomáháte a vytahujete na světlo denní skutečnosti, které pomohou vytvořit můj celistvý obraz v té době.
Zdravím Vás, Jaromír Nohavica

Zanedlouho po korespondeci s redaktorem LN Robertem Maleckým ovšem už Nohavica na svoji webovou stránku www.nohavica.cz píše toto vyjádření pod názvem Údiv:

"Takže jsem zase nepřítel státu. Po 18 letech, kdy jsem na Koncertě pro Arménii podepsal petici za propuštění Václava Havla, to mám opět na talíři. Náhle, jen co jsem vyhlášen nejprodávanějším zpěvákem roku, se objeví listina nějakého kapitána státní bezpečnosti, který si mne tehdy v únoru 1989, po měsíci (!) od onoho podpisu pod petici pozval a vyptával se, co že jsem to podepsal. Všechna jména už znali, tedy i to moje. Co všechno a proč si ten člověk do svého hlášení napsal, nevím. To se fakt musí pan novinář Robert Malecký zeptat jeho."
Když se ukázalo, že udal Karla Kryla, řekl Nohavica MF Dnes: "Je zvláštní, že se míchají špinavé karty právě dnes, pár dnů před volbami."

Moje poznámka k věci:
Nohavica o své minulosti píše, jakoby se jej netýkala:
"Protože se bohužel nedochoval můj svazek, který na mne vedla StB, jsem odkázán na jiné prameny."
A co třeba vlastní paměť, našlo by se tam ještě něco o vlastním konání?
Nohavica po nekonečně dlouhém mlčení přišel s verzí, že schůzky s StB byly vynucené pohrůžkou šikanování jeho rodiny a výslechů jeho nemocné matky. Je mi líto, ale to tvrdí jen on, žádné další podpůrné argumenty pro to neexistují. A Nohavicovu slovu se pochopitelně příliš věřit nedá, protože zatím jsme od něj slyšeli jen samé výmluvy a vykrucování.

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Co také postupem doby řekl Nohavica k faktu, že je uveden v seznamu agentů StB a posléze k tomu, že se našly dokumenty, které prokazují, že udával:

1. Když se počátkem 90. let jeho jméno objevilo v tzv. Cibulkových seznamech, nazval to "plivnutím do tváře". "Do stromu na kopci také bijí blesky," řekl tehdy ČTK.
2. Ke spolupráci s StB se písničkář nikdy nechtěl příliš vyjadřovat. "Mám čisté svědomí," odpovídal na dotazy na toto téma.
3. Přímo ke své spolupráci s StB promluvil Nohavica jen jednou a to až v roce 2006 na jaře (sic!) v týdeníku Respekt. "Když mi zavolali, abych přišel a popovídal si s nimi, měl jsem pocit, že to vybalancuju. Že to nějak ustojím, tak jako do té doby celý svůj život. Nenapadlo mě, že jsem se pustil na území, které do smrti nebudu moci opustit, že je to daleko silnější než já."
4. V pozdější reakci na stránkách MF Dnes ale napsal, že se může každému podívat do očí: "Vynucené schůzky s STB pod pohrůžkou šikanování mé rodiny a výslechů nemocné matky, nepovažuji za spolupráci. V celém mém životě i tvorbě je na nejpřednějším místě snaha lidem pomáhat a nikoliv jim ubližovat. Mohu se každému podívat do očí. Je zvláštní, že se míchají špinavé karty právě dnes - pár dnů před volbami. Cítím závan starých časů. Ještěže mne lidé znají." Ještě dříve v médiích použil metaforu, že byl sice s děvkou, ale seděl s ní pouze v kavárně a na pokoj s ní nešel.
5. Po odhalení Lidovek, že udal lidi, kteří mu přinesli podepsat petici za propuštění Václava Havla z vězení, napsal na www.nohavica.cz toto: Takže jsem zase nepřítel státu. Po 18 letech, kdy jsem na Koncertě pro Arménii podepsal petici za propuštění Václava Havla, to mám opět na talíři. Náhle, jen co jsem vyhlášen nejprodávanějším zpěvákem roku, se objeví listina nějakého kapitána státní bezpečnosti, který si mne tehdy v únoru 1989 , po měsíci (!) od onoho podpisu pod petici pozval a vyptával se, co že jsem to podepsal. Všechna jména už znali, tedy i to moje. Co všechno a proč si ten člověk do svého hlášení napsal, nevím.
6. Později údajně, podle České televize, řekl: Asi přišel čas, kdy se s tím budu muset vyrovnat, jestli to tedy vůbec jde.
7. Na svém webu má však vyvěšeny stále tyto věty:
Bál jsem se v 80. letech odmítat pozvání k pohovoru s kapitánem STB, hrozilo mnohé vyslovené i nevyslovené. Obdivuji hluboce ty, kdož se té hrozby nezalekli.. Dnes už se nebojím. Hrozí jen poštěkávání chatujících čtenářů, reportáže televizí skrytou kamerou zpoza plotu, komolení mého jména v novinách a hanlivé písně. K žádnému pohovoru, páni novináři, už s vámi nepůjdu. Až k tomu poslednímu, s ním. A ten nemine nikoho z nás.

Vladimír Merta, Ballades de Prague po čtyřiceti letech konečně k dostání pro kohokoli.
Kdysi bylo po Praze pár kousků, které všichni pčehrávali na magneťáky ... ti kdo přežili si mají šanci pořídit Vladimíra vlastního...